Quarantine, česky karanténa, je oddělené místo, kam se odloží něco podezřelého, aby to zatím nemohlo nikomu uškodit, ale zároveň se to nezničilo. Nejčastěji se s tímto pojmem setkáte u nevyžádané pošty a u antivirových programů. Princip je v obou případech stejný: podezřelá věc se nesmaže, jen se dá bokem a počká, až ji někdo posoudí.

Přirovnat se to dá k poště, kterou Vám doma odloží na parapet, protože si nejsou jistí, jestli je Vaše. Nikdo ji nevyhodí a nikdo ji ani neotevře. Leží stranou, dokud se na ni nepodíváte a nerozhodnete, jestli patří do schránky, nebo do koše. Tenhle mezikrok existuje z jednoduchého důvodu: antispamový filtr nikdy nemá stoprocentní jistotu, a rovnou mazat zprávu, o které si jen myslí, že je nevyžádaná, by bylo nebezpečné. Právě takhle se ztrácejí objednávky a faktury.

Jak se to u elektronické pošty obvykle řeší:

  • Zpráva se doručí a označí – dorazí do schránky, ale v předmětu nebo ve skryté hlavičce nese poznámku, že jde nejspíš o spam.
  • Zpráva se přesune do složky nevyžádané pošty – nejběžnější varianta. Zpráva ve schránce zůstává, jen není v hlavní složce, a přes IMAP nebo webmail si ji kdykoli otevřete.
  • Zpráva se odloží mimo schránku – u velkých firemních řešení bývá zvláštní seznam zadržených zpráv, ze kterého se jednotlivé kusy propouštějí.
  • Zpráva se odmítne už při doručování – nejtvrdší postup. Odesílatel dostane hlášku, že zpráva neprošla, takže aspoň ví, že nedorazila.

Na co si dát pozor. Karanténa nemá být místo, kam se nikdy nepodíváte. Vyhraďte si jednou za týden minutu na projití složky s nevyžádanou poštou, hlavně čekáte-li něco důležitého od nového odesílatele. Zprávy tam navíc nemusí ležet věčně – řada systémů starší obsah po nějaké době uklidí sama. A pokud se Vám tam opakovaně dostává někdo, s kým si běžně píšete, přidejte si ho mezi důvěryhodné odesílatele.

Karanténa má i druhý význam, mimo poštu. Antivirové programy do ní ukládají soubory, ve kterých našly škodlivý kód. Soubor se zašifruje a uloží tak, aby jej nešlo spustit, ale dal se v případě planého poplachu vrátit zpět. Užitečné to je hlavně tehdy, když si program splete legitimní soubor s hrozbou – s karanténou o něj nepřijdete, bez ní ano. Stejnou logiku má i pravidelná záloha: nejdřív zachovat, teprve potom mazat.

Kdyby Vám naopak vlastní zprávy končily v karanténě u příjemců, není řešením psát jim znovu a hlasitěji. Zkontrolujte si nastavení DNS záznamů SPF, DKIM a DMARC – bez nich vypadá i naprosto poctivá pošta podezřele.