IMAP a POP3 jsou dva protokoly, tedy domluvené způsoby, jakými si e-mailový program v mobilu nebo počítači vyzvedává poštu ze serveru. Rozdíl mezi nimi je jediný, zato zásadní: kde zprávy nakonec zůstanou ležet.
Nejlíp se to vysvětlí na poštovní schránce ve vchodu domu:
- IMAP (Internet Message Access Protocol) je jako schránka, do které se jen díváte. Zprávy zůstávají na serveru a program Vám ukazuje jejich kopii. Když si mail přečtete v mobilu, uvidíte ho jako přečtený i v notebooku, a stejně tak složky, které si vytvoříte. Toto je dnes doporučená volba pro každého.
- POP3 (Post Office Protocol verze 3) je jako vybírání schránky do kapsy. Program zprávy stáhne do jednoho zařízení a ze serveru je (podle nastavení) smaže. Na jiném zařízení už je nenajdete a když o počítač přijdete, pošta je nenávratně pryč. Má smysl prakticky jen ve dvou případech: pracujete opravdu na jediném počítači, nebo Vám nestačí místo ve schránce.
Ani IMAP, ani POP3 poštu neodesílají – oba slouží jen ke čtení. Za odesílání odpovídá samostatný protokol SMTP, a proto v nastavení e-mailového programu vždy vyplňujete dva servery: příchozí a odchozí. Kam se má pošta pro Vaši doménu vůbec doručit, řeší ještě dřív MX záznam.
Připojení musí být v obou případech šifrované. Nešifrované varianty posílají Vaše heslo internetem čitelně a na sdílené wi-fi je dokáže odposlechnout kdokoli. V e-mailovém programu proto u příchozího i odchozího serveru vyberte zabezpečenou variantu – přesné hodnoty, které máte vyplnit, najdete v našich návodech a u konkrétní schránky v klientské zóně.
U IMAPu myslete na to, že zprávy zabírají místo na serveru, které je omezené kvótou tarifu. Když se schránka zaplní, přestane přijímat novou poštu. Pomáhá vysypávat koš a složku se spamem, případně mazat staré přílohy – to jsou obvykle ty největší žrouti místa. Třetí možností je webmail, tedy schránka otevřená rovnou v prohlížeči, kde se nenastavuje vůbec nic.