Port je očíslovaný vchod do počítače nebo serveru. Server má jen jednu IP adresu, ale běží na něm více služeb najednou – web, pošta, přenos souborů. Port říká, které z nich je příchozí spojení určeno.

Představte si velkou budovu s jediným číslem popisným. To číslo je IP adresa, podle ní k budově dojedete. Uvnitř jsou ale dveře očíslované jedna, dvě, tři – a teprve podle nich poznáte, jestli jdete na poštu, do knihovny, nebo do skladu. Přesně to dělá port. Adresa Vás dovede k serveru, port ke konkrétní službě na něm.

Portů má každý server 65 535 a čísla nejsou náhodná – u běžných služeb jsou dohodnutá předem, aby se všichni domluvili bez ptaní. Pro Vás jsou zajímavé hlavně tyto:

  • Port 80 – nešifrovaný web, tedy adresy začínající http. Dnes se používá už jen k tomu, aby návštěvníka přesměroval na zabezpečenou verzi.
  • Port 443 – zabezpečený web přes HTTPS, ten se zámečkem v prohlížeči. Tudy chodí prakticky všechen dnešní provoz.
  • Porty pro poštu – jiné pro odesílání a jiné pro čtení schránky. Konkrétní čísla vyplňovat nemusíte zpaměti, najdete je v návodu na nastavení e-mailu.
  • Porty pro správu – FTP nebo SSH, tedy přístupy pro nahrávání souborů a správu serveru.

Čísla portů si běžně nikde nevypisujete, protože prohlížeč i poštovní program si je doplní sami. Adresu s dvojtečkou a číslem, třeba u administrace nějaké aplikace, uvidíte jen výjimečně.

Porty úzce souvisejí s bezpečností. O tom, které vchody jsou otevřené a které zavřené, rozhoduje firewall – a platí, že otevřený má být jen ten port, který má opravdu důvod. Každý zbytečně otevřený vchod je totiž místem, kde to někdo může zkusit. Technicky se čísly portů pracuje uvnitř protokolu TCP, který se stará o spolehlivé doručení dat po síti.