Databáze je uspořádané úložiště dat, ze kterého umí program rychle vytáhnout přesně to, co potřebuje. Pro web je to místo, kde leží texty článků, ceny zboží, objednávky, uživatelské účty i nastavení. Soubory webu jsou tedy jen šablona a databáze je obsah, který se do ní vlévá.
Nejjednodušší představa je tabulka jako v Excelu. Řádek je jeden záznam (jedna objednávka), sloupec je jeden údaj (datum, částka, jméno zákazníka). Tabulek je v databázi celá řada a jsou mezi sebou propojené – v objednávce je jen číslo zákazníka a jeho jméno se dohledá v tabulce zákazníků. Proto se takové databázi říká relační.
Rozdíl proti Excelu je v tom, že databáze zvládne miliony řádků, obsluhuje stovky lidí naráz, hlídá, aby dva nepřepsali totéž, a odpovídá na dotazy v tisícinách vteřiny. Dotazům se říká query a píší se jazykem SQL.
Kdy si web sáhne do databáze:
- Zobrazení stránky – serverová část vytáhne text článku a doplní ho do šablony.
- Přihlášení – ověří uživatele proti uloženému otisku hesla.
- Objednávka – zapíše nový řádek a sníží počet kusů na skladě.
- Vyhledávání – projde texty a vrátí odpovídající položky.
Na běžném webhostingu se používá databázový systém MySQL (respektive jeho varianta MariaDB) – tam najdete, jak se zakládá, jak se k ní web připojuje a jak se spravuje přes phpMyAdmin. Statický web z pár HTML stránek databázi vůbec nepotřebuje, ale redakční systém jako WordPress se bez ní neobejde.
Dvě rady na závěr. Zálohujte databázi stejně pečlivě jako soubory – bez ní jsou soubory webu prázdná skořápka, a naopak. A hlídejte rychlost: pomalé nebo příliš časté dotazy jsou nejčastější příčina zdlouhavého načítání, pomáhá proti nim objektová cache a průběžný úklid starých dat.