Co je ZFS: ZFS je souborový systém, tedy vnitřní způsob, jakým disk pořádá data. Souborový systém rozhoduje o tom, kde na disku který soubor leží a jak se najde – něco jako pořádací systém v archivu papírových složek. Běžný počítač jich používá také (na Windows třeba NTFS), ZFS je ale pokročilá varianta určená hlavně pro servery a velká datová úložiště a umí několik věcí navíc, které obyčejné souborové systémy neumí.
Nejzajímavější schopnosti v lidské řeči:
- Snímky (snapshots) – okamžitý obraz stavu dat v určité chvíli. Vytvoří se prakticky ihned a zabírá jen tolik místa, kolik se od té doby změnilo. Když něco pokazíte, vrátíte se ke snímku.
- Kontrolní součty – ke každému kousku dat se ukládá krátký ověřovací otisk. Při čtení se přepočítá, a pokud nesedí, systém pozná, že data nejsou v pořádku.
- Ochrana proti tichému poškození – disky občas potichu překlopí jednotlivé bity a běžný systém to nezjistí. ZFS chybu odhalí a pokud má k dispozici druhou kopii na dalším disku, sám ji opraví.
- Slučování disků – několik fyzických disků spojí do jednoho úložiště a data mezi ně rozloží tak, aby výpadek jednoho disku neznamenal ztrátu.
- Komprese za běhu – data se ukládají zmenšená, aniž by o tom programy musely vědět.
Proč to někoho zajímá: u záloh a záložních serverů se ZFS hodí právě kvůli snímkům. Zálohovací stroj si drží desítky stavů zpět, přitom neplýtvá místem, a díky kontrolním součtům si můžete být jistí, že záloha po letech nebude tiše poškozená. Provozovatelé úložišť a správci VPS ho proto mají v oblibě.
Pro Vás jako zákazníka hostingu je to informace čistě obecná – souborový systém serveru nijak neřešíte ani nenastavujete, k datům přistupujete přes FTP nebo správce souborů a starost o disky je na nás. Jedno si z toho ale odnést lze: ani sebechytřejší souborový systém není náhrada za zálohu. Snímek na stejném stroji Vám nepomůže, když selže celý server, proto se zálohy vždy ukládají jinam. Naše zálohy běží každou noc, přírůstkově a držíme je 30 dní zpětně.