UDP

UDP (User Datagram Protocol) je jeden ze dvou základních způsobů, jak si počítače na internetu posílají data. Ten druhý se jmenuje TCP. Oba dopravují stejná data po stejných linkách, liší se ale v tom, jak moc se starají o to, aby zásilka opravdu dorazila.

Nejlépe to vystihne přirovnání k poště. TCP je doporučený dopis: odesílatel dostane potvrzení o doručení, zásilky dorazí ve správném pořadí, a když se něco cestou ztratí, pošle se to znovu. Je to spolehlivé, ale každé potvrzování něco stojí – hlavně čas. UDP je pohlednice: hodíte ji do schránky a jdete pryč. Nikdo Vám nepotvrdí, že dorazila, ani že přišla dřív než ta odeslaná po ní. Zato je to rychlé a bez zbytečných řečí.

Znít to může jako nedostatek, jenže v řadě situací je právě to správné. Kde se UDP používá:

• DNS dotazy – dotaz „kde je chost.cz" se vejde do jediné zprávy. Když odpověď nepřijde, počítač se prostě zeptá znovu, což je rychlejší než domlouvat spojení.
• Hovory a videohovory – ztracená setinka zvuku už je stejně k ničemu. Lepší je pokračovat dál než čekat na dodatečné doručení, kvůli kterému by se hovor začal sekat.
• Online hry – hráče zajímá aktuální poloha soupeře, ne ta stará. Zpožděné doručení by hru zdrželo víc, než pomůže.
• Živé vysílání a streamy – ze stejného důvodu jako u hovorů.

Na UDP staví i moderní protokol QUIC, na kterém běží HTTP/3 – nejnovější způsob načítání webových stránek. Vypadá to jako protimluv (web přece potřebuje doručit všechno), ale spolehlivost si QUIC řeší po svém, chytřeji než starší TCP, a odpadne mu tím část zdržení při navazování spojení. Načtení webu je pak citelně svižnější, hlavně na mobilu a na horším připojení.

Jako majitel webu UDP nikde nenastavujete. Váš web se návštěvníkům doručuje šifrovaně přes HTTPS a to, zda se použije TCP, nebo UDP s QUIC, si prohlížeč se serverem domluví sám. Znát ten rozdíl se ale hodí, až někde narazíte na větu o „UDP portu" – teď víte, že jde jen o rychlou poštu bez potvrzenek.