Latency

Co je latence: latence je doba, která uplyne od chvíle, kdy o něco požádáte, do chvíle, kdy dorazí první odpověď. Měří se v milisekundách, tedy tisícinách sekundy. Když v prohlížeči kliknete na odkaz, počítač pošle dotaz na server, server ho zpracuje a pošle data zpátky – a všechen ten čas dohromady je latence.

Lidé si ji často pletou s rychlostí připojení, ale jsou to dvě různé věci. Představte si potrubí: rychlost připojení říká, jak široké potrubí je, tedy kolik vody jím proteče za sekundu. Latence říká, jak dlouho trvá, než se voda z jednoho konce dostane na druhý. Můžete mít velmi rychlé připojení a přesto pomalý pocit z webu, protože každé kliknutí čeká na odpověď. Právě proto se stránka na mobilní síti někdy načítá líně, i když měření ukazuje slušnou rychlost stahování.

Latenci ovlivňuje několik věcí najednou:

• Vzdálenost k serveru – signál se šíří po kabelech a každý kilometr něco stojí. Odpověď ze serveru na druhém konci světa přijde znatelně později než z Evropy.
• Kvalita připojení – Wi-Fi se slabým signálem, přetížená mobilní síť nebo starý router přidávají desítky milisekund.
• Počet dotazů do databáze – redakční systém sestavuje stránku až ve chvíli, kdy si o ni někdo řekne. Každý dotaz do databáze je další čekání a špatně napsaná šablona jich umí vyvolat stovky.
• Pomalý web sám o sobě – velké neoptimalizované obrázky, spousta rozšíření nebo skripty načítané z cizích serverů zdrží zobrazení, i když je server sám svižný.

Nejvíc pomáhá cache: hotová stránka se odloží stranou a dalšímu návštěvníkovi se pošle rovnou, bez počítání a bez databáze. Doplňkem je object cache, která si pamatuje výsledky opakovaných dotazů do databáze. Pokud míříte na návštěvníky z celého světa, zkracuje vzdálenost CDN – kopie souborů rozmístěné po planetě. Na straně připojení pak pomáhají novější protokoly QUIC a HTTP/3, které navazují spojení rychleji a hůř je rozhodí kolísavá mobilní síť.

Latence se netýká jen webu. U elektronické pošty se projeví jako pomalé otevírání složek ve schránce, u domén jako prodleva, než prohlížeč vůbec zjistí, kam se má připojit. Odpovědi z DNS se proto ukládají do paměti na dobu danou hodnotou TTL. Naše servery stojí v evropských datacentrech, takže pro české a slovenské návštěvníky je cesta krátká – zbytek už je hlavně o tom, jak je web postavený.