DDoS (Distributed Denial of Service, tedy distribuované odepření služby) je útok, jehož cílem není nic ukrást, ale znepřístupnit web. Útočník na stránky pošle obrovské množství požadavků z tisíců počítačů naráz, server je nestíhá obsloužit a normální návštěvník se nedočká odpovědi.
Představte si prodejnu, do které v jednu chvíli nahrne pět tisíc lidí, kteří nic nechtějí koupit. Nic neodnesou, ale skuteční zákazníci se nedostanou ke dveřím a prodavačka nestíhá. Přesně o to jde – o zablokování provozu, ne o krádež.
Písmeno navíc oproti staršímu DoS znamená distribuovaný: požadavky nechodí z jednoho místa, ale z rozsáhlé sítě napadených počítačů, kamer a routerů po celém světě (takzvaného botnetu). Právě to dělá obranu obtížnou – nejde jednoduše zablokovat jednu IP adresu, protože jich jsou desítky tisíc a jejich majitelé o ničem nevědí.
Podle toho, co útok zahlcuje, se rozlišuje několik druhů:
- Objemový – prostě obrovské množství dat, které ucpe linku.
- Protokolový – zneužívá způsob, jakým se navazuje spojení TCP, a vyčerpá serveru kapacitu spojení.
- Aplikační – tváří se jako obyčejní návštěvníci a opakovaně volá nejnáročnější stránky, například vyhledávání. Bývá ho málo, ale bolí nejvíc.
Weby u nás běží za službou Cloudflare, která stojí před serverem jako předsunutá vrátnice: velkou část škodlivého provozu odfiltruje ještě dřív, než se dostane k hostingu, a při podezření může návštěvníkovi ukázat ověřovací stránku. Doplňkově pomáhá WAF proti aplikačním útokům a firewall proti opakovaným pokusům jednotlivých adres.
Poznat DDoS od obyčejného úspěchu není vždy snadné – web může zpomalit i po zmínce v médiích. Rozdíl bývá v tom, že u útoku návštěvnost neodpovídá ničemu smysluplnému a chodí ze zvláštních zdrojů. Když se web stane nedostupným, ozvěte se nám; a mimo útoky pomáhá i běžná optimalizace webu, protože rychlejší web unese víc.