Blacklist (česky černá listina) je seznam IP adres, domén nebo odesílatelů, kterým ostatní systémy odmítají důvěřovat. Kdo je na seznamu, tomu se buď nedoručí e-mail, nebo se mu vůbec nepovolí připojení k serveru. Opakem je whitelist, tedy seznam předem povolených.
Je to jako seznam u vchodu do klubu. Ochranka nezkoumá, jestli jste se změnili – prostě porovná jméno se seznamem a buď pustí, nebo nepustí. Rozhoduje se během zlomku vteřiny a bez diskuse.
Blacklisty vedou nezávislé organizace (u pošty se jim říká DNSBL) a poštovní servery se jich při každém doručení automaticky ptají. Na seznam se lze dostat několika způsoby:
- Napadený web – útočník přes díru v zásuvném modulu nahraje skript, který rozesílá spam. Majitel o tom obvykle týden neví.
- Ukradené heslo ke schránce – kdo získá heslo, rozesílá pod Vaším jménem tisíce zpráv.
- Rozeslání na staré adresy – hromadný newsletter na roky nepoužívaný seznam skončí u pastí na spam.
- Chybějící ověření odesílatele – bez záznamů SPF, DKIM a DMARC působí pošta podezřele.
- Sdílená minulost IP adresy – u serveru zděděného po předchozím uživateli.
Poznáte to snadno: pošta se vrací s hláškou o zamítnutí, ve které bývá i název seznamu a odkaz. Postup je pak vždycky stejný – nejdřív odstranit příčinu (změnit hesla, aktualizovat a vyčistit napadený web, zastavit rozesílání), teprve potom na stránce daného seznamu požádat o vyřazení. Kdo o vyřazení požádá bez nápravy, dostane se tam znovu a příště na déle.
Prevence je levnější než léčba: udržujte web aktualizovaný, používejte silná a nikde jinde nepoužitá hesla, mějte správně nastavené ověřovací záznamy a posílejte hromadnou poštu jen lidem, kteří o ni skutečně stojí. Blacklisty používá i antispamová ochrana na příchozí straně a stejný princip funguje i u firewallu, který blokuje adresy útočníků.